Vibrato

[Lenka S]

Dobrý den. Jak na něj? Pořád zkouším, ale nic nejde. Nebo to příjde samo? Diky.

[Lukáš Jindra, dipl.um.]

Dobrý den,
nezbytností k úspěšnému vytvoření vibrata je volně tvořená dechová opora – nesmíte s dechem pracovat příliš násilně nebo být v křeči. Důležité je také mít uvolněný krk.

Vibrato se při správném dechu a správném uvolnění těla někdy dostaví samo, někdy je třeba provádět speciální cvičení, která je ale těžké popisovat na dálku. Raději bych doporučil, abyste se zastavila na konzultaci.

Lukáš Jindra

[Mirka]

Dobrý den,
nemohla jsem se dopátrat, zda mám přirozené vibrato, nebo nežádoucí tremolo. Před pár dny jsem nazpívala
v nahrávacím studiu píseň jako dárek pro příbuznou. Pan ze studia mi napsal, že by se dali ještě opravit
vybrata a nájezdy do tónu. Nevím, zda myslel přirozené vibrato, nebo nežádoucí tremolo. A mám také problém, když zpívám tišeji mám „umírající hlas“, musím zpívat sebejistě a zřetelně, abych se tomu vyvarovala. Jak poznám, zda se jedná o vibrato, nebo tremolo?

[Lukáš Jindra, dipl.um.]

Dobrý den,
přirozené správně tvořené vibrato má pravidelnou frekvenci chvění a nemá velký rozkmit. Zpěvák má přitom správnou dechovou oporu, tóny tvoří volně, nemá žádné nežádoucí napětí v těle, ale zároveň není úplně povolený, protože zpěv vyžaduje určitou nezbytnou energii v těle nutnou pro kvalitní zpěv.

Pokud zvukový mistr usoudil, že potřebujete opravit vibrata, je to asi proto, že vibrato bylo nesymetrické a možná ve větším rozkmitu než je pro poslech příjemné. Je možné, že v nějakém úseku přešlo až skoro do tremola. Doporučil bych Vám doma trénink, kdy se budete za pomoci správného vedení dechové opory a udržení potřebné energie pro zpěv snažit zkrotit své vibrato, aby nemělo tak velký rozkmit a bylo pravidelné.

Jestli chápu správně Váš pojem „umírající hlas“, jedná se asi o efekt, na který naprosto pravidelně upozorňuju své žáky. Totiž mnoho mých žáků má problém, že když ztišují dynamiku svého zpěvu, dělají to ubíráním celkové energie v těle. Ale to je špatně! Ubíráním energie zároveň povolí i dechovou oporu a jakmile bránice ztratí napětí, začne slábnout proudění vzduchu a kvalita jejich tónů začne být poněkud „umírající“, nehezká.

Tady jsem si já vymyslel myslím celkem přiléhavě přirovnání: je to jako s vodou u vodovodního kohoutku. Tlak z vodárny je stále stejný (tedy energie, kterou dáváme do dechové opory prostřednictvím bránice), ale proud vody (tedy hlasitost) regulujeme kohoutkem (tedy sevřením štěrbiny na hlasivkách) – ne tím, že bychom zavolali do vodárny, ať sníží tlak a přestane nám tak silně téct voda…

Neboli to, že Vám tón „umírá“ je tím, že povolujete dechovou oporu. Naopak se někdy vyplácí dát na tiché tóny ještě silnější oporu, protože tiché tóny jsou těžší než hlasité a jsou náchylnější k selhání a silnější oporou je snáze udržíte v požadované kvalitě. Zároveň s tím může souviset Váš problém ohledně vibrata, protože když příliš povolíte dechovou oporu, může se i Vaše vibráto mnohem hůře ovládat.

Nájezdy na tóny je nehezký zlozvyk, který slýchám i od profesionálních zpěváků. Znamená to, že na konkrétní tón nenastoupíte okamžitě, ale že nejdříve začnete zpívat frekvenci o dost nižší a během zlomku vteřiny doladíte sklouznutím (glissandem) na onen správný tón. Někteří zpěváci to řeší i tak, že nasazují záměrně nižší tón a přes něj se „odrazí“ na finální tón. Oboje není hezké a je to jen „berlička“, pro zpěváky, kteří jsou buď líní nasazovat přesně vysoké tóny, což je těžké a nebo nemají dobrou techniku a nebo zapojují potřebnou energii na daný vysoký tón pozdě. Totiž, když Vás čeká hodně vysoký tón, musíte si ho energeticky předpřipravit v těle – neboli potřebné napětí na bránici a dalších nezbytných svalech vytvořit dříve než tón zazpíváte. Když začnete zpívat a zvýšenou energii dodáte až po začátku zpěvu oné výšky a nebo současně se začátkem zpěvu, už Vaše tělo nestihne připravit potřebné podmínky pro vysoký tón a dojde k „nájezdu“.

Pracujte na dechové opoře a nahrávejte se při tom, abyste měla srovnání, co se děje s Vaším hlasem, když zapojíte více opory.

Lukáš Jindra

[Maty]

Možná se budu ptát na podobnou, ne-li stejnou otázku jako je ta první, ale:
Zatím vyraznéryvybáto nemám. Čili, přichází s časem nebo je to spíše otázka učení. … respektive, mam ho cvičit nebo přijde přirozeně za nějaký čas? (Učím se cca 1,5 roku)
Diky

[Lukáš Jindra, dipl.um.]

Dobrý den,
spíše doporučuju na vibrato provádět příslušná cvičení, než vyčkávat, kdy a jestli vůbec přijde samo.
Ale je samozřejmě individuální…

Lukáš Jindra

[Karolína Doupovcová]

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, jak mám přenést vibrování hlasu do lebky? Když vybruji s hlasem vychází to řekla bych z krku, ale nemůžu to nijak prohloubit. A pak když se dostanu na vysoké tóny jako h2 a výš, už je to jen rovný tón, pokud do toho téměř neřvu. A když neřvu, zní to jako bych se škrtila. Tak by mě zajímalo jestli je nějaká technika jak to změnit. Díky

[Lukáš Jindra, dipl.um.]

Dobrý den,
z Vaší terminologie si nejsem úplně jist, co jste chtěla říct…

„Přenést vibrování hlasu do lebky“ – myslíte tím rozeznění rezonančních prostor v lebce? Na toto jsou speciální hlasová cvičení, která například mohou začínat brumendem, při kterém si člověk uvědomuje vibrace v rezonančních prostorech v hlavě, tedy v lebečních dutinách. Poté následují další cvičení, jejichž slabiky obsahují hodně písmena M nebo N, která rozvoji rezonancí v tzv. „masce“ napomáhají.

„Když vibruji s hlasem, vychází to, řekla bych, z krku, ale nemůžu to nijak prohloubit.“ – u této věty také hodně přemýšlím, co jste tím chtěla říct. Hlas vzniká vibrováním hlasivek, které rozpohybuje proud vzduchu při svém průchodu hrtanem. Tedy primární vznik vibrací je právě v krku. Slovem „prohloubit“ jste myslela buď hloubku tónu nebo hloubku znění zvuku ve Vašem těle…? Pokud byste chtěla dostat vibrace níž, než jsou Vaše hlasivky, pak se jedná o speciální hrdelní techniky, které se využívají třeba v mongolské hudbě a nebo metalové hudbě – zjednodušeně laicky řečeno jde o určitě chrčení. Pro toto je třeba použít opravdu velmi speciální techniky, kterým ale musí předcházet dokonalé ovládnutí základů pěveckých technik. Nebo se Vám jednalo o hudební efekt, tzv. „vibrato“, kdy se tón jakoby „chvěje“? Pokud Vám šlo o v pravém slova smyslu „vibrato“, tak to se opravdu stává, že z počátku člověku jde jen v určité poloze, obvykle střední, a nejde ani v nízké, ani v hluboké. Rozšíření vibrata do nízkých i vysokých poloh přijde s cvikem.

„Když se dostanu na vysoké tóny jako h2 a výš, už je to jen rovný tón, pokud do toho téměř neřvu.“ – z této věty usuzuju, že Vám šlo o efekt zvaný „vibrato“. Jak jsem už psal, ve výškách se Vám vycvičí časem. „Řvaním“ nebo jakýmkoli tlačením bych to nedělal – správně tvořené vibrato vyžaduje (ostatně jako každý druh zpěvu) volnost.

„A když neřvu, zní to jako bych se škrtila.“ – to bych Vás už potřeboval slyšet. Obvykle zní člověk přiškrceně, když tlačí a snaží se být nadměrně hlasitý. Ale při špatné technice může znít člověk přiškrceně, i když zpívá tiše. Každopádně je problém v technice a je třeba vyhledat pedagoga zpěvu, který Vám problém odhalí a navede Vás na správnou cestu.

Tedy techniky, jak Vám pomoci, rozhodně existují. Každý dobrý pedagog Vás jistě navede. Je to dlouhodobější proces, ale nebudete-li dělat věci násilně a budete si hlídat volnost, jistě se Vám hledaný efekt v hlase časem dostaví v plném rozsahu.

Lukáš Jindra

[Karolína Doupovcová]

Dobrý den,
děkuji za odpověď. Přesně jsem myslela to vibrato, což vám došlo, takže díky. Tím prohloubením jsem myslela zřetelnější chvění. Například když poslouchám Sierru Boggess, když zpívá Thinkofme, tak v závěru tam je myslím c3 a zní to jako by ten hlas opravdu zvonil. Taky to na ní jde vidět, protože se jí pohybuje i čelist, a proto jsem si myslela, že to má něco společného s tou „maskou“. Nezávisí to třeba na síle hlasu? Každopádně se zeptám někoho na techniky a Vám díky moc.

[Lukáš Jindra, dipl.um.]

Dobrý den,
vibrato a „zvonivost“ hlasu jsou dvě různé věci, které spolu přímo nesouvisí.

To, jak moc někomu „zvoní“ hlas, souvisí se stupněm ostrosti tónu, s tím, jak zpěvák tón tzv. „posadil“, jak ho tvoří v krku, jak používá rezonance… Faktorů, co to ovlivňují, je více. Ale nijak přímo to neovlivňuje technika tvorby vibrata.
Je běžné, že v nižších polohách je vibrato zřetelnější než ve vysokých. Je to věcí tréninku, aby Vám znělo zřetelně i ve výškách. Pohyb čelisti při vibratu je pomůcka, která není nezbytná, ale někteří zpěváci si tak pomáhají, aby ho snáze vytvořili. Když člověk vibrato umí tvořit, je mu jedno v jaké výšce a při jaké hlasitosti.

Hodně štěstí.
Lukáš Jindra