Dechová opora – bránice – správné pěvecké dýchání

[Jirka]

Dobrý den, chtěl jsem s zeptat, když při zpěvu využívám bránici, co mám pociťovat?

[Lukáš Jindra, dipl.um.]

Dobrý den,
bránice je vnitřní sval a nemůžeme ji vyloženě cítit jako povrchové svaly. Její pohyb je v určitých chvílích trochu cítit, když se dotkneme solaru plexu. Jinak si spíše uvědomujeme pohyb jiných svalů. A když správně chápete princip práce bránice a dechové opory vůbec, můžete pomocí těchto vjemů kontrolovat, zda vám bránice pracuje správně.

Obecně řečeno: měl byste během hlasové produkce hlavně cítit roztažený hrudník a pomalý soustavný pohyb břišní stěny směrem dovnitř.

Lukáš Jindra

[Jirka]

Dobrý den,
při používání bránice mně vždycky učitel učil, aby při zpěvu bylo celé břicho a hrudník ve stejné poloze, abych tlačil směrem dolů. Ale nedávno mi řekla paní, na jedné soutěži, že břicho jak kdyby zatínáme co nejvíce to dá. Co je pravda? Díky.

[Jirka]

Ted jsem nasel tohle, kde je take nakreslene, ja kdybych pri zpevu to bricho zatinal. http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-wor ... B4451%5D=1

[Lukáš Jindra, dipl.um.]

Dobrý den,
o dechové opoře panuje mezi zpěváky a bohužel i lektory zpěvu spousty mýtů. Já dech vyučuju na základě výsledků zahraničních dlouholetých výzkumů, které jsou potvrzeny lékaři.

Určitě je špatně, abyste „při zpěvu tlačil směrem dolu“ nebo abyste „zatínal břicho“. Vůbec v souvislosti se zpěvem zapomeňte na výrazy „tlačit“ nebo „zatínat“ – to vám způsobí jen problémy. Dech a vlastně zpěv vůbec musí být založen na uvolněnosti, pružnosti, pohyblivosti, ale zároveň permanentní aktivitě.

Tedy co se dechu týče, stručně řečeno: při nádechu se vám musí roztáhnout jak hrudník, tak i břicho, ale roztažení byste měl cítit trochu i na zádech i po stranách vašeho trupu. Správným nádechem docílíte, že vám klesne bránice dolu. Nic ale nikam netlačíte – měl byste se přirozeně roztáhnout všemi směry rovnoměrně, symetricky. Jiná věc je, že někteří lidé se neumí správně nadechnout a je nutné je to naučit, ale to bych vás musel vidět, abych vám řekl, které plicní laloky při nádechu nevyužíváte a následně bych vám doporučil cvičení, jak dosáhnout symetrického nádechu.

Po nadechnutí následuje výdech. Při něm nic nezatínáte, pouze aktivně udržujete hrudník roztažený a necháváte stoupat bránici nahoru. Tím pádem vám břicho pomalu zajíždí dovnitř – nesmí být ztuhlé kvůli zatnutým svalům. Mělo by být přiměřeně měkké a pružné a hlavně během zpěvu v neustálém pohybu směrem dovnitř – to souvisí s „pohonem“ hlasivek. Hlasivky jsou rozezvučovány proudem vzduchu. Pokud se zastaví proces splaskávání vašeho těla, logicky začne špatně proudit vzduch přes hlasivky a tělo tuto situaci začne kompenzovat svíráním svalů na krku a to vám způsobí při zpěvu mnoho problémů, což by bylo na další povídání…

Nejlepší by bylo, abyste se u mě stavil osobně – já bych vám to předvedl, zkontroloval bych váš dech, řekl bych vám, co děláte špatně a doporučil cestu, jak dosáhnout správného dechu.

Držím palce!
Lukáš Jindra

[Jirka]

Díky. Dostavit se bohužel nemohu, daleká cesta. Nemyslel jsem tlačení při nádechů ale při výdechů, nadechnout se umím (tvrdil můj pedagog). Při výdechů mi naskočilo i vibráto jemné (citím jak to tam tak brní nebo co). Myslíte, že je špatné, studovat u pedagoga který má zkušenosti s operou, když chci zpívat populární zpěv?

[Lukáš Jindra, dipl.um.]

Obecně je jakékoli „tlačení“ při zpěvu špatně, protože to brání volnému proudění dechu a podporuje svírání hrdla.

Co se týče techniky zpěvu, její základy by měly být stejné jak pro operu, tak pro pop. Až si základy techniky zažijete, jděte k někomu jinému, kdo není operní pedagog, ale rozumí moderní hudbě, protože frázování, výraz, barva hlasu i finálního používání hlasu je v moderní hudbě jiné.

Lukáš Jindra

[Robert]

Dobrý den,
se zájmem si čtu tohle užitečné fórum a také bych přidal několik dotazů k tématu pěveckého dechu.

1. Když se snažím dýchat uvolněně a rovnoměrně do celého trupu, mám tendenci trochu zvedat ramena (což je podle paní učitelky, k níž jsem dříve chodil, špatně). Lze to i bez zvedání ramen, ale potom musím přeci jen vyvinout určitý tlak směrem do břicha, což považujete za špatné Vy.

Napadá mě tedy, jestli neexistuje nějaké video, v němž by bylo zobrazeno (pokud možno na vyslečeném trupu) správné dýchání, aby člověk viděl, jaké partie se mají zvedat a jaké nikoliv? Viděl jsem Vaše video na kytary.cz, které bylo velmi užitečné, ale v tomto mě úplně nestačilo. Kdybych bydlel v Praze, velmi rád bych k Vám zašel na hodinu; bohužel jsem však z Brna, tak se ptám alespoň touto cestou.

2. Je podle Vás správné dýchat ústy nebo nosem? Názory na to se liší.

3. Jaká je podle Vašeho názoru správná technika přídechů? V písních, kde je málo prostoru pro dech, se rychle, ústy a s určitým tlakem (jako když se člověk lekne) nadechnu pouze do břicha (do hrudníku už to „nestihnu“). To je ale podle vás špatný způsob dýchání, tak mě zajímá, jestli to platí i pro přídechy.

Díky moc předem za odpověď.
Robert

[Lukáš Jindra, dipl.um.]

Přeju hezký den.
Těší mě, že shledáváte toto diskusní forum užitečným. Doufám, že užitečné Vám budou i moje odpovědi.

1. Obecně zvedání ramen opravdu není správně. Zvedat ramena není ke správnému rovnoměrnému nádechu zapotřebí. Zvedání ramen zbytečně zapojuje další svalové skupiny, což je poněkud v rozporu se záměrem být u zpěvu co nejuvolněnější. Navíc mohou aktivovat svaly na krku, čímž může následně dojít ke stažení hrtanu a vzniku tlaku na hlasivky, což je při zpěvu vždy nežádoucí jev. Vzduch přeci nenadechujeme ani do ramen, ani do břicha – dle znalostí lidské anatomie jsou plíce obsaženy pouze v hrudním koši. A ten se nám při nádechu rozvírá zejména směrem dopředu. Plíce vlivem pohybu bránice se protahují směrem dolu a vlivem roztahování hrudního koše se rozšiřují do šířky. Nahoru ale nemají plíce už kam stoupat. Když se bude Váš trup hlubokým nádechem rozpínat, je možné, že čistě tímto procesem se Vaše ramena malinko pozvednou třeba o 1–2 milimetry, ale to čistě jen v důsledku rozpínání se Vašeho trupu. Nesmí to ale být následkem zapojení Vašich svalů, které vytahují paže s rameny vzhůru. I při nejhlubším nádechu musíte být schopen volně kynklat rukama a kroužit rameny, což jste schopen, jen když jsou ramena a ruce volné a nevytažené směrem vzhůru.

Píšete, že „musíte vyvinout tlak do břicha“. To je poněkud subjektivní pocit, to byste mi musel ukázat, co tím přesně myslíte. Ale aby se Vám správně rozpínal při nádechu hrudník a klesala bránice, to se dá vycvičit. Jestli tím „tlakem do břicha“ myslíte to, že přirozený vnitřní tlak vdechnutého vzduchu Vám způsobí pohyb bránice směrem dolu, čímž dojde k určitému zatlačení na vnitřnosti pod bránicí, pak je to naprosto správný pocit.

2. Dýchání pusou či nosem… V zásadě se dá říci, že to je jedno, protože všechny tyto „otvory“ ústí přece do plic. Samozřejmě oba typy nádechů mají určitá specifika a různí lidé preferují různé způsoby. Tedy, jaké jsou mezi tím rozdíly?

• Rychlost nádechu – pusa je přeci jen větší otvor a tedy umí se nadechnout rychleji. Máte-li v písni kraťoučký čas na nádech, což je typické třeba pro rock, není čas provádět zdlouhavý nádech nosem.
• Hlasitost nádechu – nahráváte-li ve studiu na velmi citlivý studiový mikrofon, pak velmi rychle zjistíte, jaký „kravál“ vydává nádech nosem oproti nádechu pusou. Tedy při nahrávání jemných sólových pasáží určitě také raději nadechovat pusou, i když zvukový mistr může velmi snadno Váš nádech z nahrávky vystřihnout, takže to není až takový problém.
• Ohřátí vzduchu – když se zpívá v kostelích nebo ve venkovních prostorech v chladných měsících, je výhodnější přeci jen volit nádech nosem. I když je to nádech pomalejší, tak ale vzduch absolvuje delší cestu dutinami v hlavě a může se za tu kraťoučkou cestu maliličko ohřát a do krku a zejména na hlasivky přijít o nějaký ten stupínek teplejší, což je pro funkčnost Vašeho hlasu jistě důležitý faktor. Navíc nos polapí prachové či pylové částice, což je pro hlasivky také výhodné.
• Hloubka nádechu – kvalitně trénovaný zpěvák se umí nadýchnout hluboce, symetricky, do všech plicních laloků nosem i pusou. Pro méně trénované jedince bývá někdy jednodušší pro hluboký nádech nadechování nosem, protože tento úhel pronikání vzduchu do průdušnice je pro to příhodnější. Ale je to opravdu jen otázka zkušenosti.
Já osobně kombinuju oba typy nádechu. Nádechy nosem používám, když zpívám ve střední hlasové poloze ve střední hlasitosti v pohodovém tempu. Pokud se ale potřebuju pořádně nadechnout, vždy volím nádech pusou.

3. Jak na „přidechnutí“ neboli „dodechnutí“ neboli „krátký rychlý nádech“… Je to tak, že během pěveckého výdechu, tedy zpěvu, byste měl stále držet roztažený hrudník. Tím pádem vlastně udržujete žebra roztažená a nepotřebujete v případě potřeby rychlého dodechnutí s nimi vůbec jakkoli hýbat. Jediné, co se vám v tomto případě pohne, je bránice, která během zpěvu neustále stoupá nahoru. Tedy tento přídech pocítíte pouze v bránici a logicky následně i v břiše, jelikož bránice opět zatlačí směrem dolu na vnitřnosti pod ní a tím pádem logicky povyjede i břišní stěna o kousek ven.

Doufám, že Vám je to teď už celé jasnější.
Lukáš Jindra

PS: Dovolím si ještě takový malý anatomický vtípek s ohledem na Vámi zmíněný zažitý „terminus technicus“: Až se Vám někdy povede „nadýchnout do břicha“, okamžitě kontaktujte agenty z Guinessovy knihy rekordů, protože všichni ostatní lidé umějí dýchat pouze do plic a ty jsou v hrudníku.

[PPAVEL RUZICKA]

Dobry den, ctu se zajmem.
Moje pani ucitelka rika, ze se pri jakemkoli zpevu nadechujeme nosem a ve vyjmecnych pripadech pridechujeme pusou. Je to " pry " mene slyset a jako hlavni argument rika, ze to nevysusuje hlasivky. ( coz se na prvni pohled zda byt logicke