Dobrý den,
přirozené správně tvořené vibrato má pravidelnou frekvenci chvění a nemá velký rozkmit. Zpěvák má přitom správnou dechovou oporu, tóny tvoří volně, nemá žádné nežádoucí napětí v těle, ale zároveň není úplně povolený, protože zpěv vyžaduje určitou nezbytnou energii v těle nutnou pro kvalitní zpěv.
Pokud zvukový mistr usoudil, že potřebujete opravit vibrata, je to asi proto, že vibrato bylo nesymetrické a možná ve větším rozkmitu než je pro poslech příjemné. Je možné, že v nějakém úseku přešlo až skoro do tremola. Doporučil bych Vám doma trénink, kdy se budete za pomoci správného vedení dechové opory a udržení potřebné energie pro zpěv snažit zkrotit své vibrato, aby nemělo tak velký rozkmit a bylo pravidelné.
Jestli chápu správně Váš pojem „umírající hlas“, jedná se asi o efekt, na který naprosto pravidelně upozorňuju své žáky. Totiž mnoho mých žáků má problém, že když ztišují dynamiku svého zpěvu, dělají to ubíráním celkové energie v těle. Ale to je špatně! Ubíráním energie zároveň povolí i dechovou oporu a jakmile bránice ztratí napětí, začne slábnout proudění vzduchu a kvalita jejich tónů začne být poněkud „umírající“, nehezká.
Tady jsem si já vymyslel myslím celkem přiléhavě přirovnání: je to jako s vodou u vodovodního kohoutku. Tlak z vodárny je stále stejný (tedy energie, kterou dáváme do dechové opory prostřednictvím bránice), ale proud vody (tedy hlasitost) regulujeme kohoutkem (tedy sevřením štěrbiny na hlasivkách) – ne tím, že bychom zavolali do vodárny, ať sníží tlak a přestane nám tak silně téct voda…
Neboli to, že Vám tón „umírá“ je tím, že povolujete dechovou oporu. Naopak se někdy vyplácí dát na tiché tóny ještě silnější oporu, protože tiché tóny jsou těžší než hlasité a jsou náchylnější k selhání a silnější oporou je snáze udržíte v požadované kvalitě. Zároveň s tím může souviset Váš problém ohledně vibrata, protože když příliš povolíte dechovou oporu, může se i Vaše vibráto mnohem hůře ovládat.
Nájezdy na tóny je nehezký zlozvyk, který slýchám i od profesionálních zpěváků. Znamená to, že na konkrétní tón nenastoupíte okamžitě, ale že nejdříve začnete zpívat frekvenci o dost nižší a během zlomku vteřiny doladíte sklouznutím (glissandem) na onen správný tón. Někteří zpěváci to řeší i tak, že nasazují záměrně nižší tón a přes něj se „odrazí“ na finální tón. Oboje není hezké a je to jen „berlička“, pro zpěváky, kteří jsou buď líní nasazovat přesně vysoké tóny, což je těžké a nebo nemají dobrou techniku a nebo zapojují potřebnou energii na daný vysoký tón pozdě. Totiž, když Vás čeká hodně vysoký tón, musíte si ho energeticky předpřipravit v těle – neboli potřebné napětí na bránici a dalších nezbytných svalech vytvořit dříve než tón zazpíváte. Když začnete zpívat a zvýšenou energii dodáte až po začátku zpěvu oné výšky a nebo současně se začátkem zpěvu, už Vaše tělo nestihne připravit potřebné podmínky pro vysoký tón a dojde k „nájezdu“.
Pracujte na dechové opoře a nahrávejte se při tom, abyste měla srovnání, co se děje s Vaším hlasem, když zapojíte více opory.
Lukáš Jindra
