Tréma + psychický blok

[Anna]

Dobrý den,
je mi 16 let a zpěvu se věnuji asi 7 let v populárním pěveckém sboru, kde jsem často využívána jako sólistka. Mám však problém s trémou, kdy se mi rozbuší srdce a zrychlí dýchání a tím se tedy rozklepe hlas, a není tak pro mě možné zazpívat píseň stoprocentně jak bych si přála. Mohla bych vás tedy požádat o nějakou radu jak se před zpíváním uklidnit natolik, abych mohla před obecenstvem zpívat stejně jako bych byla doma např. v koupelně? Děkuji Anna

[Lukáš Jindra, dipl.um.]

Přeju hezký den.
S trémou by se měl každý alespoň trošku soudný člověk setkat. Kdo žádnou trému nepociťuje, může se stát zcela nesebekritickým a to nebývá dobré pro osobnost člověka i pro jeho výkony…

Tedy na úvod bych vám rád řekl, že je dobře, že nějakou trému cítíte.

Ale v nadměrné míře je tréma samozřejmě nepříjemná, svazující a může zhoršovat subjektivní pocit z vlastního výkonu i výkon samotný (což jsou dvě různé věci).

Tréma má mnoho druhů projevů a každý člověk ji jinak prožívá. Každému také na trému pomáhá něco jiného. Taková častá rada, která zpomaluje dech a uklidňuje nervovou soustavu, je udělat si před výkonem několik pomalých hlubokých nádechů a výdechů, během nichž se budete koncentrovat na chystaný výkon. Ale pokud jste členka sboru a už tou dobou nějaký čas zpíváte na jevišti a pak najednou „přijde vaše chvíle“, není jistě na tuto koncentraci čas – v tom to máte o něco těžší…

Já nevím, jak často takto sólově vystupujete a kolik už sólových výstupů máte za sebou. U mých žáků mám zkušenost, že se tréma postupně snižuje s přibývající jistotou v pěvecké technice a hlavně pak pravidelným vystupováním před lidmi. Proto já pro všechny své žáky dělám každé 2 měsíce veřejné koncerty bez ohledu na to, jak dlouho ke mě chodí a kolik mají zkušeností – dělám to čistě jen pro to, aby odbourávali trému. Také je důležité, jaká vládne atmosféra ve vašem sboru. Samozřejmě je důležité, aby byla pohoda a abyste všichni pociťovali radost ze zpěvu tak, jak se o to u svých žáků snažím já. Ale vím, že mnohdy souborům vládnou „diktátorští“ šéfové, z nichž můžete mít strach více než z diváků a to je podle mě taky špatně – nicméně neznám váš sbor a vašeho sbormistra. Já neznám ani vás a ani detaily vašeho vystupování, proto se mi na dálku soudí těžko. Obecně můžu říct, že je třeba umět si navodit pohodu a klídek a snažit se vystupovat před lidmi často.

Pokud nemáte možnost tak často vystupovat, tak třeba můžete navštěvovat nějaké „karaoke“ – tento druh zábavy může být výborný způsob pro odbourávání trémy, protože zde opravdu nezáleží na kvalitě vaší produkce, vůbec o nic nejde a přesto zpíváte před lidmi. Někdo mívá strach udělat chybu a když si zvykne na karaoke zkoušet písničky, které ani moc nezná a tím pádem v nich před lidmi udělá plno chyb, může to být způsob, jak se chyby přestat bát. Ale jen pozor, aby se to časem nezvrhlo, že člověk ztratí onu zmiňovanou soudnost a přestanou mu chyby v písních vadit a začne své výkony flákat – ale tato situace většinou u trémistů nehrozí.

Nevím, co víc vám v tuto chvíli poradit – snad jsem vám alespoň trošičku pomohl.

(Samozřejmě extrémním řešením jsou psycholog a zklidňující léky, ale na to jste podle mne ještě mladá – zatím bych se s tím pokoušel poprat přirozenou cestou.)

Držím vám moc moc palce!
Lukáš Jindra

[UnityCZ]

Zdravím vás všechny,

Lukáši, pokud Ti toto jakkoliv vadí, nadej mi a toto téma smaž
NECHCI TI NIJAK DO NIČEHO FUŠOVAT! a to jsem napsal capslockem schválně. Spíš toto ber jako takovou pomoc. Ale jak jsem.napsal, pokud Ti to jakkoliv vadí, dej mi co proto )) ale věřím, že to alespoň někoho zaujme a Tobě, Lukáši to taky obrovsky pomůže. Nechci za to ani korunu, nemusíte mít, přátelé strach, dělám to pro Vás, protože v každém z vás nikoho nevyjímaje je tolik síly, že dokážete pohnout horami
Nabízím odstranění bloků, například z minulosti, psychickýchbzábran, trémy např. Před vystoupením, harmonizaci a odemknutí vašeho obrovského potenciálu. Nečekejte okamžiténzázraky, nebudu před vámi ani nad vašíbfotkou mávat kouzelnou hůlkou, či malovat do vzduchubyReiki symboly )) obrovskábčást práce bude na vás, pouze vás nasměruji, ukážu cestu. To, jestli se na ni vydáte bude jen a jen na vás samotných NEDĚLÁM SI TÍMTO REKLAMU, to zdůrazňuji, dělám to z čistého citu a pro vás a i pro Tebe a Tvé žáky, Lukáši. Opravdu to prosím.neber jalo nějakou vlastní propagaci, tak to myšleno není nebylo a nebude. Jenom teď mám jistotu, že dokážu pomocibvšem, co o to stojí a i Tobě, protože Ti chci pomoct ve Tvém úžasném úkolu pomáhat lidem a pomoci vám všem, kdo o pomoc stojíte, protože opravdu a v tom.mi věřte, není nic, co bychom my všichni nedokázali můj email je ivoromanek@gmail.com, pokud tobaspoň někoho zaujalo, napište mi a všechno probereme ) pokud se zlobíš, Lukáši, pak se moc omlouvám, opravdu v tom.není nic zlého, myslím to jen a jen čistě a dobře
Užívejte dne a zůstaňte pozitivní

Ivo

[UnityCZ]

Krásný poslední březnový den všem
Jak se vám daří? Všechno v pořádku? Pěvně věřím, že ano. Určitě někoho z vás zaujala moje nabídka. Měl jsem možnost pracovat s několika lidmi v mnoha směrech, které z těchto technik vycházejí, nebo se jich alespoň lehounce dotýkají. Aby to nepůsobilo, že mluvím jen tak do větru, rád bych se s vámi všemi podělil alespoň o nějaké informace, které pro vás budou jistojistě prospěšné
Když potkáte alespoň jednoho člověka, nebo například jdete po ulici, každému z vás se naskytne neobyčejná příležitost vnímat, cítit, poznat, jak ten daný člověk, nebo skupina lidí vyzařuje do okolí nějakou informaci. Děláme to všichnii a jak se říká, "co vysíláme, to přijímáme". Určitě jste všichni bez výjimky někdy potkali člověka a řekli jste si "páááni, ten má kouzlo!" nebo naopak "Fíííha, ten je nějaký ťuňťa" ) Jde však nejen o to, jak působíme na své okolí nějakou řečí těla, něčím, co z nás sálá. Jde o celosystémový vnitřní a vnější proces, který a to nepřeháním, sahá až na buňěčnou úrovni (připomínám, že v každé z 80 miliard buňek lidského těla je ukrytá celá genetická informace). Čili nejde pouze o to, jak nás vnímají ostatní, jde i o to, jak vnímáme sami sebe. Pokud zaujmeme sebevědomý, cíledosaujicía postoj, nevysíláme do okolí, ale i sami do sebe a to opravdu chci zdůraznit. Vědeckým zkoumáním se došlo k poznání, že jakkoliv úspěšní lidé mají úplně jiné držení těla, než řekněme "šedé myšky" a to je velice důležité pro nás, jakožto pro zpěváky a hudebníky (ale dotýká se to v podstatě našeho celého já). V momentě, kdy zaujmeme určité postavení těla, dochází k chemickým a neurálním procesům, které ovlivńují tedy mimo jiné i to, jakým způsobe vykonáváme danou činnost, ať už zpěv, či jakákoliv forma veřejného vystupování, tak prostá konverzace s dalším člověkem. To je zapotřebí uchopit jako prostředek k tomu, abychom ne nějak působili, ale abychom ovlivnili to, jak náš mozek a naše chemické procesy komunikují s naším vnitřkem i zevnějškem. Sám to znám, míval jsem hrozný postoj. Moje řeč těla byla "mouchy snězte si mě" V momentě, kdy došlo ke změně, to bylo něco neskutečného jak pro mě, tak pro mé okolí. Ano, vždy se najdou závistivci a posměváčci. To, že se nám někdo směje za to, že najednou "chodíš jako mistr světa" není zapříčiněno něčím negativním v nás. To vychází z člověka, který se nám posmívá, protože není zvyklý na právě probíhající změnu a začně se někde v dušičce převelice bát, začne se cítit ohrožený, jeho ego se začně bránit. Upřímně? Hoďte na to bobek, jde o vás, ne o nikoho jiného a vy jste zrovna ten nejdůležitější člověk vůbec. Najednou zjistíte, že přes všechny negativní názory okolí, ostatní vás začínají vnímat jako sebevědomé a schopné jedince. A to se dotýká i zpěvu. Když vidíte začínající zpěváky, často zaujímají takovou řeč těla, která je jim vlastní. Pavarotti stál jako sud, ne proto, že byl trošku při těle. Ano byla to technika dýchání apoggio, nicméně níkdy jsem neviděl Pavarottiho v takovém postoji, jakým jsem předtím zaujímal desítky let. Byl to prostě klasa, věřil si a podívejte se, jak jeho odkaz jen sílí. Někde jsem viděl video, kde zpívá slečna s kapelou. Zpěv velmi dobrý, kapela fajn. Co mě zaujalo nejvíc, byly postoje hudebníků. To nebyli cílevědomí, sebejistí umělci, to byla parta kluků a holek, co má dost co dšlat sama se sebou a ještě leze na pódium. V tomto případě opravdu nehodnotím vystoupení, to se mi moc líbilo. Zapracovat na postoji a nejen na tom a bude to kapela, co ovládne nejen republiku. Ta síla je opravdu v nás, všechno, co dokážeme a co můžeme dokázat není ovlivněno nějakým štěstím. To je obrzlička těch, co na něj čekají a vono to stejně nejde H! Pokud vás toto zajímá, je to jenom takové šimrání po povrchu. Napište mi, pokud máte zájem, budu jen rád Můžeme spolu pracovat nejen na zmíněném, ale na mnohem větším obrazu celého problému Snad jsem vás zaujal, děkuji vám a mějte se krásně

Ivo Románek