Přeju hezký den.
Těší mě, že shledáváte toto diskusní forum užitečným. Doufám, že užitečné Vám budou i moje odpovědi.
1. Obecně zvedání ramen opravdu není správně. Zvedat ramena není ke správnému rovnoměrnému nádechu zapotřebí. Zvedání ramen zbytečně zapojuje další svalové skupiny, což je poněkud v rozporu se záměrem být u zpěvu co nejuvolněnější. Navíc mohou aktivovat svaly na krku, čímž může následně dojít ke stažení hrtanu a vzniku tlaku na hlasivky, což je při zpěvu vždy nežádoucí jev. Vzduch přeci nenadechujeme ani do ramen, ani do břicha – dle znalostí lidské anatomie jsou plíce obsaženy pouze v hrudním koši. A ten se nám při nádechu rozvírá zejména směrem dopředu. Plíce vlivem pohybu bránice se protahují směrem dolu a vlivem roztahování hrudního koše se rozšiřují do šířky. Nahoru ale nemají plíce už kam stoupat. Když se bude Váš trup hlubokým nádechem rozpínat, je možné, že čistě tímto procesem se Vaše ramena malinko pozvednou třeba o 1–2 milimetry, ale to čistě jen v důsledku rozpínání se Vašeho trupu. Nesmí to ale být následkem zapojení Vašich svalů, které vytahují paže s rameny vzhůru. I při nejhlubším nádechu musíte být schopen volně kynklat rukama a kroužit rameny, což jste schopen, jen když jsou ramena a ruce volné a nevytažené směrem vzhůru.
Píšete, že „musíte vyvinout tlak do břicha“. To je poněkud subjektivní pocit, to byste mi musel ukázat, co tím přesně myslíte. Ale aby se Vám správně rozpínal při nádechu hrudník a klesala bránice, to se dá vycvičit. Jestli tím „tlakem do břicha“ myslíte to, že přirozený vnitřní tlak vdechnutého vzduchu Vám způsobí pohyb bránice směrem dolu, čímž dojde k určitému zatlačení na vnitřnosti pod bránicí, pak je to naprosto správný pocit.
2. Dýchání pusou či nosem… V zásadě se dá říci, že to je jedno, protože všechny tyto „otvory“ ústí přece do plic.

Samozřejmě oba typy nádechů mají určitá specifika a různí lidé preferují různé způsoby. Tedy, jaké jsou mezi tím rozdíly?
• Rychlost nádechu – pusa je přeci jen větší otvor a tedy umí se nadechnout rychleji. Máte-li v písni kraťoučký čas na nádech, což je typické třeba pro rock, není čas provádět zdlouhavý nádech nosem.
• Hlasitost nádechu – nahráváte-li ve studiu na velmi citlivý studiový mikrofon, pak velmi rychle zjistíte, jaký „kravál“ vydává nádech nosem oproti nádechu pusou. Tedy při nahrávání jemných sólových pasáží určitě také raději nadechovat pusou, i když zvukový mistr může velmi snadno Váš nádech z nahrávky vystřihnout, takže to není až takový problém.
• Ohřátí vzduchu – když se zpívá v kostelích nebo ve venkovních prostorech v chladných měsících, je výhodnější přeci jen volit nádech nosem. I když je to nádech pomalejší, tak ale vzduch absolvuje delší cestu dutinami v hlavě a může se za tu kraťoučkou cestu maliličko ohřát a do krku a zejména na hlasivky přijít o nějaký ten stupínek teplejší, což je pro funkčnost Vašeho hlasu jistě důležitý faktor. Navíc nos polapí prachové či pylové částice, což je pro hlasivky také výhodné.
• Hloubka nádechu – kvalitně trénovaný zpěvák se umí nadýchnout hluboce, symetricky, do všech plicních laloků nosem i pusou. Pro méně trénované jedince bývá někdy jednodušší pro hluboký nádech nadechování nosem, protože tento úhel pronikání vzduchu do průdušnice je pro to příhodnější. Ale je to opravdu jen otázka zkušenosti.
Já osobně kombinuju oba typy nádechu. Nádechy nosem používám, když zpívám ve střední hlasové poloze ve střední hlasitosti v pohodovém tempu. Pokud se ale potřebuju pořádně nadechnout, vždy volím nádech pusou.
3. Jak na „přidechnutí“ neboli „dodechnutí“ neboli „krátký rychlý nádech“… Je to tak, že během pěveckého výdechu, tedy zpěvu, byste měl stále držet roztažený hrudník. Tím pádem vlastně udržujete žebra roztažená a nepotřebujete v případě potřeby rychlého dodechnutí s nimi vůbec jakkoli hýbat. Jediné, co se vám v tomto případě pohne, je bránice, která během zpěvu neustále stoupá nahoru. Tedy tento přídech pocítíte pouze v bránici a logicky následně i v břiše, jelikož bránice opět zatlačí směrem dolu na vnitřnosti pod ní a tím pádem logicky povyjede i břišní stěna o kousek ven.
Doufám, že Vám je to teď už celé jasnější.

Lukáš Jindra
PS: Dovolím si ještě takový malý anatomický vtípek s ohledem na Vámi zmíněný zažitý „terminus technicus“: Až se Vám někdy povede „nadýchnout do břicha“, okamžitě kontaktujte agenty z Guinessovy knihy rekordů, protože všichni ostatní lidé umějí dýchat pouze do plic a ty jsou v hrudníku.
