Dobrý den. Mám otázku: jak vzniká hlas ? A důležitá informace je ,zda vzduch rozechviva hlasivky, nebo hlasivky rozechvivaji vzduch..
Absolvuji teď kurz, co stojí desítky tisíc a někdo mi tam tvrdí že hlasivky pohybem rozkmitaji vzduch. Přijde mi to biofyzikalne nemožný. Děkuju.
Jak vzniká hlas?
Pravidla fóra
Prosíme:
- nezakládejte duplicitní témata - pište své příspěvky do již existujících diskusí
- při psaní dotazu vyplňte políčko "Předmět" - zvýšíte tím přehlednost poradny
Děkujeme.
Prosíme:
- nezakládejte duplicitní témata - pište své příspěvky do již existujících diskusí
- při psaní dotazu vyplňte políčko "Předmět" - zvýšíte tím přehlednost poradny
Děkujeme.
-
Lukáš Jindra, dipl.um.
- Lektor zpěvu
- Příspěvky: 389
- Registrován: úte 09. led 2007 0:31:32
Re: Jak vzniká hlas?
Dobrý den,
děkuju za hezký dotaz.
Když se nad tím zamýšlím, tak se vlastně dá říct oboje. Vlastně je pravda, že „vzduch rozechvívá hlasivky“ i to, že „hlasivky rozechvívají vzduch“... Vysvětlím.
Primární proces ke vzniku hlasu je ten, že přes hlasivky, které uzavřely hlasivkou štěrbinu, vypouštíme z plic vzduch. Proud vzduchu hlasivky od sebe rozrazí, aby mohl pokračovat ústní dutinou ven a tím se dají hlasivky do pohybu a začnou kmitat na určité frekvenci podle napětí, které na jich vytváříme. Tedy z tohoto úhlu pohledu platí, že „vzduch rozechvívá hlasivky“.
Sekundární proces vzniku hlasu je ale ten, že v momentě, kdy se hlasivky rozkmitají na určité frekvenci, předávají tuto frekvenci (kmitočet) proudícímu vzduchu, který je udal do pohybu. Tedy z tohoto úhlu pohledu můžeme správně říct, že „hlasivky rozechvívají vzduch“.
Obě zdánlivě protichůdná tvrzení jsou tedy pravdivá.
K dokreslení představy vzniku hlasu dodám jen to, že na hlasivkách vzniká relativně slaboučký zvuk a že princip vzniku tónu je založen na rozvibrování dutých prostor v naší hlavě. Tento přenos zajišťuje právě onen chvějící se vzduch, který následně přenáší vibrace až do lebečních kostí. Hlasivky tak fungují hlavně jako regulátor frekvence, která odpovídá naší intonaci. A čím lépe umíme pracovat s dutými prostory v naší hlavě, s tzv. „hlavovými rezonancemi“, tím je náš hlas nosnější, znělejší, barevnější, ale i zdravější.
Zpěv je vlastně v prazákladu pouze fyzika (akustika) kombinovaná s biologií. Vlastně v nás probíhají velmi zábavné vědecké procesy.
Tak ať vás zpívání baví bez ohledu na fyziku či biologii!
Lukáš Jindra
děkuju za hezký dotaz.
Když se nad tím zamýšlím, tak se vlastně dá říct oboje. Vlastně je pravda, že „vzduch rozechvívá hlasivky“ i to, že „hlasivky rozechvívají vzduch“... Vysvětlím.
Primární proces ke vzniku hlasu je ten, že přes hlasivky, které uzavřely hlasivkou štěrbinu, vypouštíme z plic vzduch. Proud vzduchu hlasivky od sebe rozrazí, aby mohl pokračovat ústní dutinou ven a tím se dají hlasivky do pohybu a začnou kmitat na určité frekvenci podle napětí, které na jich vytváříme. Tedy z tohoto úhlu pohledu platí, že „vzduch rozechvívá hlasivky“.
Sekundární proces vzniku hlasu je ale ten, že v momentě, kdy se hlasivky rozkmitají na určité frekvenci, předávají tuto frekvenci (kmitočet) proudícímu vzduchu, který je udal do pohybu. Tedy z tohoto úhlu pohledu můžeme správně říct, že „hlasivky rozechvívají vzduch“.
Obě zdánlivě protichůdná tvrzení jsou tedy pravdivá.
K dokreslení představy vzniku hlasu dodám jen to, že na hlasivkách vzniká relativně slaboučký zvuk a že princip vzniku tónu je založen na rozvibrování dutých prostor v naší hlavě. Tento přenos zajišťuje právě onen chvějící se vzduch, který následně přenáší vibrace až do lebečních kostí. Hlasivky tak fungují hlavně jako regulátor frekvence, která odpovídá naší intonaci. A čím lépe umíme pracovat s dutými prostory v naší hlavě, s tzv. „hlavovými rezonancemi“, tím je náš hlas nosnější, znělejší, barevnější, ale i zdravější.
Zpěv je vlastně v prazákladu pouze fyzika (akustika) kombinovaná s biologií. Vlastně v nás probíhají velmi zábavné vědecké procesy.
Tak ať vás zpívání baví bez ohledu na fyziku či biologii!
Lukáš Jindra
Re: Re: Jak vzniká hlas?
Děkuju. Pořád mi ale z toho vychází, že primárně musí procházet ,takže když budu hnidopich, platí to ,že vzduch rozevhviva hlasivky. Kdybych vytrhla hlasivky a nechala je plachtit na prázdno, tak to žádný zvuk nevydá. Teď fantaziruju, jak pitvam kvůli tomu někomu hlasivky a pak s nimi kmitám ve vzduchu. No jenže v kurzu nám tvrdí, že tvorba hlasů vzniká add 2. Jenže to je neúplný nepřesný
-
Lukáš Jindra, dipl.um.
- Lektor zpěvu
- Příspěvky: 389
- Registrován: úte 09. led 2007 0:31:32
Re: Re: Re: Jak vzniká hlas?
Kdyby vzduch jen volně proudil a nepostavily by se mu do cesty hlasivky, tak se ten vzduch takto nerozechvěje. Oba procesy probíhají zároveň a jeden bez druhého nemůže fungovat.
Proces, který postupně vznikne VE ZLOMKU VTEŘINY, je tento:
1. proudící vzduch rozrazí sevřené hlasivky
2. hlasivky začnou kmitat
3. svým kmitáním hlasivky rozechvívají na stejné frekvenci vzduch, který jimi proudí.
Asi se autor výkladu ve Vašem kurzu zaměřil jen na jednu stránku věci a nevěnoval se přitom výkladu té druhé...
Proces, který postupně vznikne VE ZLOMKU VTEŘINY, je tento:
1. proudící vzduch rozrazí sevřené hlasivky
2. hlasivky začnou kmitat
3. svým kmitáním hlasivky rozechvívají na stejné frekvenci vzduch, který jimi proudí.
Asi se autor výkladu ve Vašem kurzu zaměřil jen na jednu stránku věci a nevěnoval se přitom výkladu té druhé...
Před rozezněním jsou hlasivky semknuté k sobě nebo jen natažené těsně vedle sebe?
Ahoj Lukáši, teď jsem si všimnul tématu.
Popisuješ, že vzduch rozrazil semknuté hlasivky. To dává smysl. Ale: je tedy nutné hlasivky před proudem vzduchu mechanicky semknout, nebo se semknou samy s pomocí vzduchu? O té druhé variantě se vedou debaty, říká se tomu tuším Bernoulliho efekt (z aviatiky) a hlasové pedagogy jsem viděl to demonstrovat na dvou listech papíru. Dali je plochou od sebe a foukli mezi ně, opačné kraje dvou listů papíru se dostatečným prouděním vzduchu semknuly. A to se prý má ideálně dít ve zpěvu, nebo mluvě. Hlasivky se tedy semknout samy od sebe. Ještě jsem viděl použít přirovnání kdy rty rychle otevíráme a zavíráme oproti retní trylky (prdění pusou, jako při hře na didgeridoo). Zase jiní hlasoví učitelé razí mechanické semknutí hlasivek. Tak tomu nerozumím. Co je dle Tvojí bohaté zkušenosti správně?
Popisuješ, že vzduch rozrazil semknuté hlasivky. To dává smysl. Ale: je tedy nutné hlasivky před proudem vzduchu mechanicky semknout, nebo se semknou samy s pomocí vzduchu? O té druhé variantě se vedou debaty, říká se tomu tuším Bernoulliho efekt (z aviatiky) a hlasové pedagogy jsem viděl to demonstrovat na dvou listech papíru. Dali je plochou od sebe a foukli mezi ně, opačné kraje dvou listů papíru se dostatečným prouděním vzduchu semknuly. A to se prý má ideálně dít ve zpěvu, nebo mluvě. Hlasivky se tedy semknout samy od sebe. Ještě jsem viděl použít přirovnání kdy rty rychle otevíráme a zavíráme oproti retní trylky (prdění pusou, jako při hře na didgeridoo). Zase jiní hlasoví učitelé razí mechanické semknutí hlasivek. Tak tomu nerozumím. Co je dle Tvojí bohaté zkušenosti správně?
-
Lukáš Jindra, dipl.um.
- Lektor zpěvu
- Příspěvky: 389
- Registrován: úte 09. led 2007 0:31:32
Re: Před rozezněním jsou hlasivky semknuté k sobě nebo jen natažené těsně vedle sebe?
Ahoj!
To už zabíháme hodně do fyziky. Pravdivá jsou obě tvrzení. Já jsem to v předchozí odpovědi jen zobecnil a vlastně pro jednoduchost zmínil pouze jednu z variant.
Úplné uzavření hlasivkové štěrbiny a její následné rozražení proudem zvuku je typické pro způsob zpěvu zvaný „curbing“. Děje se také v jiných pěveckých technikách při tzv. „tvrdém hlasovém začátku“.
Naopak onen „Bernoulliho efekt“, kdy dojde k rozeznění hlasivek, které jsou jen „ve střehu“ těsně vedle sebe, nastává při tzv. „měkkém hlasovém začátku“.
Měj se!
Lukáš Jindra
To už zabíháme hodně do fyziky.
Pravdivá jsou obě tvrzení. Já jsem to v předchozí odpovědi jen zobecnil a vlastně pro jednoduchost zmínil pouze jednu z variant.Úplné uzavření hlasivkové štěrbiny a její následné rozražení proudem zvuku je typické pro způsob zpěvu zvaný „curbing“. Děje se také v jiných pěveckých technikách při tzv. „tvrdém hlasovém začátku“.
Naopak onen „Bernoulliho efekt“, kdy dojde k rozeznění hlasivek, které jsou jen „ve střehu“ těsně vedle sebe, nastává při tzv. „měkkém hlasovém začátku“.
Měj se!
Lukáš Jindra