Barva hlasu

[Neschopný Člověk :(]

Může mi někdo prosím podrobně vysvětlit jaké jsou barvy hlasu co to je apod. ? Něják se v tom motám
Jinak máte opravdu úžasný program apod. Pomáháte lidem a je to od vás opravdu hezké

[Lukáš Jindra, dipl.um.]

Dobrý den.

Základní rozlišení barvy hlasu je na světlou a tmavou.
Jednak má člověk nějaké přirozené dispozice dané přirozeným posazením hlasu a anatomií lebky, jednak to můžete ovlivnit používáním tělesných rezonancí a pak hlavně prostorem v puse. Hlavové rezonance zvuk zesvětlují, hrudní rezonance ztmavují. Větší prostor v puse a krku zvuk ztmavuje, menší prostor zesvětluje.

Pak jsou ještě různé efekty, které Vám mohou hlas různě specificky hlas obarvit – různé typy chrapláků, které hlas zdrsňují nebo tzv. „twang“, který tón přiostřuje a můžete dosáhnout skoro až „mečivého“ tónu… Pak jsou i efekty, které jsou spíše nežádoucí, jako je nosový tón, když přeženete hlavovou rezonanci a dáte ji příliš do nosu, nebo tzv. „knedlík“, když Vám tón zapadne příliš do krku a nejde Vám správně z pusy ven.

Je toho prostě mnoho a těžko se to vysvětluje na dálku, jak toho přesně dosáhnout – nejlepší je osobně se setkat, kde Vám to předvedu a postupně Vás navedu, jak toho docílit.

Ať se Vám daří!
Lukáš Jindra

[adel]

Dobrý den
Nevím jestli se na to náhodou už někdo neptal, ale nikde jsem to nenašla.
Když zpívám tak mám pocit ze můj hlas zní dětsky, ale když mluvím zní normálně.
Dá se s tím něco dělat ?
Předem děkuji za odpověď

[Lukáš Jindra, dipl.um.]

Dobrý den,
pokud Váš mluvní hlas zní přirozeně žensky, tak není fyzický důvod, aby i Váš zpěv zněl žensky. Tedy zakopaný pes bude nejspíš ve Vaší pěvecké technice...

My do určité míry dokážeme ovlivňovat barvu našeho hlasu. Například zmenšením prostoru nad hlasivkami dochází k zesvětlení tónu a ten pak může znít skoro až dětsky. Podílí se na tom poloha ohryzku, hrtanové příklopky, jazyka, měkkého patra i tvarování rtů. S tím vším, když se naučíte pracovat, budete schopna barvu vašeho hlasu ztmavit a dosáhnout dospělejší ženštější barvy. Je tedy možné, že máte vypěstovaný zlozvyk určitého nastavení v krku a puse během zpěvu, které vám ovlivňuje barvu hlasu, že zní dětsky.

Co mě ještě napadá, co by Vám mohlo přijít "dětské", že třeba zpíváte převážně ve falzetu a neumíte použít plný hlas. To je také ryzí otázkou pěvecké techniky. Je možné, že mluvíte v plném hlase, který zní přirozeně žensky, ale když se pokusíte o zpěv, tak z důvodu nedostatku pěvecké techniky Vám hlasivky automaticky přepnou do falzetu, který vám může připadat jako dětský hlásek.

Ať je to tak nebo tak, tento problém by Vám dobrý pedagog měl zvládnout relativně rychle odstranit.

Přeju, ať jste brzy se svou barvou hlasu spokojena!
Lukáš Jindra

[UnityCZ]

Ahoj Lukáši, jak se daří?
Moc Ti děkuju za poslední odpověď. Jak to dopadlo v divadle, není ještě šance, že bys tam zpíval?

Zkusím to v krátkosti. Snažím se pořád pracovat, objevil jsem třeba “pěvecký formant” díky dvěma Capoueristkám, světe div se )
Taky se mi pořád nelíbila moje barva hlasu. Byla moc světlá a drnčivá. Tak jsem na sobě pracoval i v tomto ohledu.
Snažím se dostal víc do hlubokého (ne nízkého), sametového mluvního tónu. Dělám třeba rozcvičku se slovy, kde je konsonanta ng. No a právě když dělám ng a zacpu si nos, tak to ng pořád zní. V jedné publikaci jsem se dozvěděl, že je to znamení prsního falzetu. Už jsem o něm slyšel ještě z jednoho zdroje stran klasického zpěvu.
Prsní falzet je prý škodlivý, ale sám tomu nevím hlavu patu. Možná je ten tón moc dyšný? Ale nejde mi do hlavy, jak udělat hluboký, jemný hlas aniž bych pouštěl trochu vzduchu? To je mi záhada ) co si o tom myslíš? Budu na tom samozřejmě dál pracovat )

Jinak ten můj klasický zpěv se teď díky slečnám nese, jako blázen )
Měj se krásně a užívej si léto )

Ivo

[Lukáš Jindra, dipl.um.]

Ahoj Ivo,
už jsem zpět z obou dovolených, tak se zase můžu věnovat Poradně...

Hele, o mojí uměleckou kariéru vůbec nemusíš mít obavy. Když se ohlédnu za proběhlým prvním pololetím tohoto roku, sám vůbec nechápu, jak jsem tak obrovský objem práce mohl zvládnout? Považ sám... V dabingu, kde dělám převážně hudebního režiséra, ale i textaře písní, zpěváka a dabéra, v první polovině tohoto roku spatřilo světlo světa 29 filmů a seriálů v kinech, televizích nebo streamovacích službách a natočeno nebo rozděláno je 14 dalších projektů. Dál jsem začal nově zpívat ve 3 dalších muzikálech včetně mého oblíbeného Jesus Christ Superstar, takže aktuálně účinkuju ve 12 různých muzikálech a ještě do 2 dalších jsem byl přijat. Takže to, že mi Covid-19 zhatil účinkování ve Státní opeře, kde jsem úspěšně zvládnul předzpívání, ale kvůli pandemii se představení bez náhrady zrušilo, mě až tolik netrápí. Nedostatek operního světa jsem si v prvním pololetí tohoto roku vynahradil v O2 Aréně koncertem s Andreou Bocellim. Takže mi věř, že umělecky opravdu nestrádám...

Ale teď už ke tvému dotazu.

Jojo, tzv. pěveckými formanty se zabývá obor akustika. Je to celkem zajímavé vědět z fyzikálního hlediska, jak pěvecký zvuk funguje.

Zpěv přes nosové „ŋ“ má u nás i ve světě více názvů - můžeme slyšet pojem „otevřené brumendo“ nebo „siréna“ apod. A používá se to i k posílení tzv. „hrudních/prsních rezonancí“.

Pojmů existuje skoro tolik, kolik je učitelů... Takže pojem „prsní falzet“ jsem ještě neslyšel, ale věřím tomu, že už ho někdo klidně vytvořil... Ovšem nevím, co tímto pojmem dotyčný přesně myslel, možností mě napadá více - určitě je to něco, co znám pod jiným pojmem, ale to by mi musel onen pedagog předvést, co tím myslí, abych si to zařadil k mému pojmosloví a byl schopen ti potvrdit či vyvrátit škodlivost takové pěvecké produkce.

Nicméně, pokud ale děláš správně nosové „ŋ“, vytváříš ho tak, jako třeba ve slově „banka“ nebo „tango“, tak se ti stejně jako v angličtině či francouzštině dotkne kořen jazyka vzadu patra a uzavře ústní dutinu. Vzduch pak prochází pouze nosem. Takže pokud si při tomto zacpeš nos, nemá vzduch kudy odcházet a hlas ti přestane znít. Pokud jsi i se zacpaným nosem nadále schopen vydávat zvuk, znamená to, že neděláš nosové „ŋ“, protože ti vzduch tím pádem prochází pusou ven.

Pokud se jedná o „dyšný tón“, tak ten je obecně považován za škodlivý pro hlasivky. Pravdou je, že populární hudbě se používá, ale je třeba s ním šetřit, nedělat ho dlouho a vysoko, protože opravdu při něm k postupné únavě dochází. Já se přiznám, že ho používám jako výrazový prostředek velmi rád, ale vždy s vědomím té postupné únavy, takže s ním šetřím, abych si hlasivky nestihl unavit. Každopádně pro operu je dyšný tón nepoužitelný, protože hlas obírá o barvu a sílu, což jde přesně proti smyslu operního zpěvu. V popíku nám to neva, protože máme mikrofon a ten i slabší méně znělý tón zesílí dle potřeby.

Pro hluboké tóny je důležitá volnost, netlačit na hrtan. Je dobré pracovat hodně s rezonancemi, aby se hlas co nejvíce rozezněl. V několika málo nejhlubších tónech (třeba v těch 2-4 nejhlubších, co dokážeš) je možné si pomoci přídechem, což uvolní nechtěné napětí. V těchto extrémních hloubkách by k únavě hlasu kvůli přídechu došlo za velmi dlouho, takže nic ani nepostřehneš. Ale zase je to pomůcka dobrá pro pop, ne pro operu. Nicméně těch pár nejhlubších tónů v rozsahu se stejně pro akustické zpívání nepoužívá - okrajové tóny jak nahoře, tak dole už ztrácejí potřebnou kvalitu. Je dobré mít vždy v extrémních polohách alespoň 1-2 půltóny rezervu ke svému maximu. Tóny na hranici možností neznějí pro posluchače hezky.

Měj se krásně, ať ti zpěv nadále přináší radost!
Lukáš Jindra